Djiny farnho sboru CE v Hodslavicch
Miroslav MerendaDJINY FARNHO SBORU CE V HODSLAVICCH
Existence vyznava evangelickho kesanstv v Hodslavicch je doloena v zachovanch dokladech, kter potvrzuj, e ji krtce po muednick smrti Mistra Jana Husa se hodslavt oban hlsili k jeho odkazu a uen. Sv uplatnn pro svou vru nalezli pozdji mezi "Moravskmi bratry", jejich uen proniklo na zatku 16. stolet i do Hodslavic. V tto dob vzniklo i mohutn protestantsk hnut Martina Luthera, kter zashlo Hodslavice zsluhou kazatel, kte se zde usadili. Tito kazatel konali bohosluby v devnm kostele sv. Ondeje. Jejich innost vak byla peruena dsledky bitvy na Bl hoe 8. listopadu 1620. Posledn z tchto kazatel musel Hodslavice okolo r. 1623 opustit. Po tchto udlostech nastalo pro hodslavsk evangelky obdob nboensk nesvobody a tlaku. Devn kostel sv. Ondeje peel natrvalo do rukou katolick crkve. Nastalo dlouh, vc ne pldruhho stolet trvajc obdob, kter pi neslo protestantsk crkvi mnoho pko, bolesti a strdn. Byla to doba, kter pro rozdlnou nboenskou pslunost roztrhala mnoh vztah mezi mladmi i mezi jejich rodii. Nejinak tomu bylo i v Hodslavicch. V archivnm materilu lze o tom nelzt nejeden doklad.
I pes zkaz jakkoli nboensk innosti se hodslavt evangelci shromaovali tajn. Nkte se ji dve, dlouho ped vydnm tolerannho patentu, tajn schzeli v Hodslavicch ve stodole gruntu slo 63 a potom, pozdji, kdy byli vyzrazeni, i v nedalekm lesku zvanm Domorac. Od tch dob se tomu mstu k "tenice",
Tato doba se vak zrove stala i stem opravdovosti, vrnosti, stlosti a obtavosti vry. Hodslavt evangelci se sjednotili a utvrdili v jistot ist pravdy Bo na zklad Psma svatho. Bible se stala pro n nejcennjm majetkem. Z n erpali slu pro vechno tk a nesnadn. Vili s Komenskm, e opt pijdou lep asy. ada generac se tchto lepch asu nedokala.
Teprve rok 1781 pinesl nadji. Tohoto roku byl vydn csaem Josefem II. historick dokument nazvan Tolerann patent. Tmto nazenm byla dna evangelkm sten svoboda. Nejdleitj pro n bylo to, e se ji mohli veejn shromaovat i organizovat.
Hodslavt evangelci uvtali tuto skutenost s velkm nadenm. Jejich nejvt snahou bylo, co nejdve utvoit dn evangelick sbor, kter by sdruil vechny mstn evangelky. Naden bylo takov, e v krtk dob se pihlsilo z Hodslavic a okol na 900 du. Tento poet daleko pevyoval podmnku, kter stanovila poet 500, kter byl potebn pro zaloen samostatnho farnho sboru.
Hodslavsk evangelick farn sbor byl tedy zaloen v roce 1782 jako jeden z prvnch t evangelickch sbor na Morav. Pijal nzev Evangelick farn sbor augsburskho vyznn. Protoe sbor byl pomrn velik, bylo brzy dosaeno i svolen ke zzen crkevn koly.
Hlavn starost mladho sboru bylo najt kazatele. Nebylo to jednoduch. Ale brzo se i to podailo. Kov Ignc Dubek a pozdj rektor evangelick koly a otec Frantika Palackho Ji Palack se vypravili pes hory na Slovensko a zskali kazatele Jna Michalce z Myjavy, kter pak v ervenci 1782 piel do Hodslavic a stal se tak prvnm hodslavskm tolerannm kazatelem. Pivedl s sebou i Martina Pna, kter se stal prvnm rektorem evangelick koly.
Prvn sluby Bo novho sboru se konaly ve stodole Ondeje Tomana . 63 a konaly se tam a do doby vystavn devnho kostelka. S jeho stavbou sbor tak dlouho neotlel. Se stavbou se zaalo ji v r. 1783. Je koda, e se nm nedochovala jeho podoba. Pravdpodobn vak byl to kostelk velice skromn a se vemi znaky ponen tehdej, jen trpn crkve. Tento prvn tolerann kostelk vzal brzy za sv, kdy byl pedtm siln pokozen vichic.
Vyvstala poteba postavit kostel zdn, vt, dkladnj a pevnj. A tak bylo v r. 1813 pikroeno ke stavb zdnho kostela, kter stoj a dodnes.
Zkladn kmen byl poloen 29. ervna 1813 ve svtek Petra a Pavla. Jeho stavba trvala est let. Trvala proto tak dlouho, ponvad to byla doba velmi nesnadn. Sbor byl velice chud, prostedky na stavbu se shnly velice tce. Lid byl oebraen napoleonskmi vlkami a byli to vlastn pevn ujamen nevolnci.
Nov kostel byl postaven s malmi okny, bez ve a bez zvon. Musel bt umstn na vzdlenm mst od hlavn cesty a s vchodem od pole. Tak naizovaly tolerann pedpisy. Devn kostel stl "tyi shy ne ne tento nynj stoj", jak uvd pamtn listina.Teprve revolun rok 1848 pinesl vt nboenskou svobodu ne dosud. Bylo dovoleno stavt kostely s velkmi okny, vemi i zvony. Toho bylo opt hodslavskm sborem nleit vyuito. A tak v roce 1850 bylo rozhodnuto pistavt ke kostelu v a umstit v n zvony.
Ze deva pvodnho kostela se pak v roce 1820 postavila nov kola na Kianov grunt slo 75. Prvnm evangelickm uitelem se od roku 1781 stal Martin Pn, z uhersk Myjavy. Od orku 1786 msto uitele zastval Ji Palack, otec Frantika Palackho.
Zkladn kmen k postaven ve byl poloen 14. ervence 1851. Do zklad byla vloena pamtn listina, ve kter je v zvru napsno: "Kdyby tento kmen nkdy po mnoho stolet opt oteven byl, a tento pamtn list opt na jevo vyel, nech ti, kte toto nae poznamenn tati budou, si vzpomenou v lsce na ns a uznaj to svat dlo, kter my nyn ped sebe berem. My krtkozrac a slab lid nevme, jak potom bude na svt, ale doufme, e to, na em nyn pracujeme, potom ji dokonno bude, toti e ist Slovo Bo, jak nm ho evangelium hls, nejen sty vyznvno, ale i v srdci lidskm uskuteovno bude."
Cel nklad na stavbu a na pozen zvon byl uhrazen z dobrovolnch sbrek.
Z dal historie kostela je dobr pipomenout, e v roce 1891 byl pozen vkusn olt, v nm byla umstna i kazatelna a byly rozeny pavlae a v r. 1905 byl kostel vymalovna poloena nov stecha.
Rok 1918 byl nejenom rokem ukonujcm prvn svtovou vlku a rokem vzniku samostatnho eskoslovenskho sttu, ale tento rok se stal i vznamnm pro evangelickou crkev. Na generlnm nmu eskch evangelickch crkv augsburskho i helvetskho vyznn ve dnech 17. a 18. prosince 1918 dolo ke sjednocen v jednu crkev a byl odhlasovn jej nzev: ESKOBRATRSK CRKEV EVANGELIC. Od tohoto data a dodnes nese i hodslavsk evangelick sbor nzev: FARN SBOR ESKOBRATRSK CRKVE EVANGLEICK (CE).
Lta prvn republiky byla pro hodslavsk eskobratrsk evangelick sbor dobou zdnliv stability a klidu. Ke sboru patily dva fililn sbory - Mokov a tramberk a kazatelsk stanice Nov Jin. Sbor ml v tto dob tm 3000 len.
V roce 1926 byla postavena prostrann fara u hlavn silnice.
V roce 1930 byla provedena velk oprava kostela.
V roce 1933 byly zakoupeny nov varhany.
Po druh svtov vlce nastaly ve sboru velk zmny. Mnoz se odsthovali, jin zvlanli, dal se od crkve odvrtili. Vtina vak vytrvala, jdro zstalo a dalo tak nadji novho rstu.
V letech 1951-1952 /za psoben fare Josefa Ondrucha/ byla provedena nejvt a nejnkladnj pestavba kostela. Stalo se tak pesn 100 let pot, co byla ke kostelu pistavena v.
Stav kostela byl v t dob velmi sel. Jeho zdi byly do ve 1,5 m vlhk, pro spodn vlhkost nemohla bt poloena palubov podlaha, lavice byly, zejmna ode zd, zpuchel, malba kostela vyadovala takt obnoven. Dopedu vysunut galerie ubraly kostelu mnoho svtla. Celkov vnitek kostela psobil dojmem stsnnosti. Nezbytn byla i oprava vnjku kostela. Bylo pikroeno k radiklnm pravm: Vlhk zdi byly vysueny vzduchovmi kanly, plocha pod podlahou byla opatena betonovou dlabou asfaltovou izolac. Zazdny byly dva postrann vchody pod pavlaemi a zzen byl nov vstup v zadn sti jin stny. Star devn galerie byla strena a postavena byla nov z elezobetonu, pi em byla zkrcena o oba postrann vbky. Zhotoven byla nov okna z modnu rovn dvoj dubov dvee, uvnit kyvadlov, aby se zabrnilo ochlazovn vnitku kostela. Galerie byla opatena vkusnm zbradlm z dubovch pek. Byl zruen dvoj vstup na galerii a vybodovno nov schodit. Star lavice byly nahrazeny novmi zaoblench tvar. Mimo uliku stedem kostela byly zzeny jet dv uliky postrann, aby se mohlo snadnji vstupovat a vystupovat z lavic. Podl bonch zd mezi pili kostela byly postaveny tyi bon lavice. Bylo zavedeno elektrick vytpn kostela topnmi tlesy umstnmi pod sedadly lavic. Cel kostel byl vymalovn ve svtlm tnu. Ohrann byl star barokn olt a na msto nho postaven stl Pn a men olt. Pedn stn dominuje dobov k vybhajc z olte. Pozad tvo barevn okno, znzorujc vjev z almu 23 (dobrho Paste). Kazatelna je kruhovit s toitm schoditm.
Vnj oprava kostela spovala v oprav omtky a ntru fasdy. Kolem celho kostela byla provedena rozshl prava ternu.
Po dobu rekonstrukce kostela nebylo mon se v kostele shromaovat. Bohosluby se konaly nejdve ve sborovm dom /star crkevn kole/ a pak v pilehl zahrad. Nkolikrt /v msci z/ bylo shromdn v budov koly a pak a do vnonch svtk v mstn Sokolovn. Od vnoc se bohosluby penesly opt do kostela, kter byl ji z polovice opraven.
Vechny tyto prce si vydaly nklad okolo jednoho milionu korun. By uhrazen z jedn tvrtiny z prostedk sttnch, z jedn tvrtiny z prostedk celocrkevnch, avak nejvt thu nklad /asi 1 milionu korun/ nesli lenov sboru, kte mimo to odpracovali zdarma 7000 brigdnickch hodin.
O pt let podji - v roce 1957 - byla postavena hospodsk budova s stafemi a v nsledujcch letech byla opravena modlitebna v Mokov a tamt postavena hbitovn kaple.
Doba totalitnho reimu tce dolehla na nboensk ivot ve sboru. Vudy ptomn dohled a z toho vyplvajc dsledky mnoh zlomil. Byl to as zkouek a rozhodovn. Avak sbor il dl, a to bylo to nejdleitj. Pko pebolelo, strach odeznl, nejistota odela, ubliovn bylo odputno. Nastala devadest lta a s nimi mnoh monosti. Je teba je vzt na vdom a dovst s nimi hospodait.
V polistopadovou budoucnost vkldal sbor nadji, e pinese podstatn oiven crkevn prce. Oekval pedevm vt ast na bohoslubch. Avak nestalo se tak. Do kostela vce lid nechod. A nen to lep ani mezi dtmi a mlde.
Pesto se udly ve sboru podivuhodn vci. Vrtili se nkte /pevn sestry/, kte cel desetilet o duchovn vci nestli. Sbor je pijal s lskou a pochopenm, a to se mnohonsobn vyplatilo. Tyto sestry pinesly do sboru velk oiven a jsou dnes pkladem ve ve, v obtavosti a v pokoe a je na nich znt psoben Ducha svatho.
Prohloubila se i prce s mlde a dtmi. I kdy na poet to nejsou velk skupiny, nabv tato prce na kvalit svm smrem na hlubinu vry. Zd se, e mlad brati a sestry se sna brt ve poctiv, maj podmanivou odvahu k modlitbm a ke svdectv a oivujc bohosluby zpvem.
I v kazatelskch stanicch v Mokov a ve Stranku je prce radostn a pin poehnn.
K radostn souasn skutenosti pat i to, e se v poslednch letech podstatn zmnil vztah ke katolickm bratm a sestrm. Hlavn zsluhu m na tom dlouholet varhank sboru Miroslav Kramoli, kter vytvoil dobe fungujc ekumenick pveck sbor, jeho psobenm vznikl pkn vztah, penejc se i do dalch oboustrannch innost.
K vcem, ktermi se hodslavsk evangelick sbor me pochlubit, pat velmi obshl a svm obsahem cenn archivn materil Obsahuje zachoval dokumenty od vzniku sboru v r. 1782 peliv a pehledn seazen v r. 1986 manely Rychetskmi.
Tyto dokumenty jsou vmluvnm svdectvm o ivot a inech vech kazatel, kte pichzeli do Hodslavic t aby vedli zdej lid k ivotu oslavujcmu Pna Boha.
I souasnost pin povinnosti a koly. Z nejnovjch stavebnch prac je teba pipomenout proveden nov fasdy kostela, rekonstrukci stechy na fae, rekonstrukci a celkovou opravu modlitebny v Mokov vetn plynofikace a v r. 1996 vmnu krovu na star kole.
V r. 1998 ek sbor velmi nron a nkladn akce: obnova krovu a sten krytiny na kostele. Sbor opt spolh na obtavost svch len, tak jako tomu bylo vdy v minulosti a je vdn za finann pomoc obecnho a okresnho adu.
Zvrem zbv uvst charakteristiku hodslavskho eskobratrskho evangelickho sboru dnench dn a jeho vhled do budoucna.
eskobratrsk evangelick sbor v Hodslavicch, jeho soust jsou kazatelsk stanice Mokov, Stranc a ivotice chce bt spoleenstvm Boho lidu, kter je si vdom toho, e je zde proto, aby na prvnm mst oslavoval Pna Boha. Spolhn se na Bo pomoc, ochranu a na veden duchem svatm chce bt jeho silm a clem. Sv rozhodovn a starosti proto probojovv modlitbami.
Ve sboru je hlouek tch, kte se pravideln schz k tomuto modlitebnmu boji. Pn se k jejich zpasu piznv a dv sv poehnn. Sbor je pkladn obtav a pracovit. Dovede zavldnout nron akce a m pochopen i pro poteby jinch sbor.
Pli bychom si, aby na bohosluby pichzelo vc lid, zvlt mlad a stedn generaci, pli bychom si, aby v dtskch shromdnch bylo jet vce dt, abychom mli nadenou mlde, aby nae biblick hodiny byly jet poetnj.
Pesto nejsme z toho sklesl a nepropadme beznadji. Zd se, e to vechno, eho se ve sboru nedostv je na druh stran vyveno hloubkou a to je velmi dleit a podstatn. Vme v slu Bo lsky, kter nakonec zvtz.
Sbor se opr o nadji, protoe nadje je to, co vichni velice potebujeme. Nadje ns nese a pen pes tkosti ivota. Bez n by nm bylo o mnoho h. Nadje pomohla pet koncentran tbory, vrtila zdrav, dv slu v tkch situacch. K by tto nadje bylo v ns i ve svt co nejvce!
I crkev Kristova stoj na nadji. I ona ji velice potebuje. Tam, kde se j nedostv, tam je to velice smutn. Avak tam, kde nadje je, tam je radost , sla i poehnn.
A jak jsou vhledy sboru do budoucnosti? Chceme ve v pokoe odevzdat do rukou Boch. Vme, e n Pn, pes nae nedostatky a nai lidskou mdlobu nenech padnou sv dlo, kter v naem sboru zde mezi nmi m. A e si i ns, velijak nestaten nestl a nespolehliv a zklamvajc pouije k tomu, abychom byli nositeli pokoje, snenlivosti, nositeli vry, nadje a lsky. T vry, kter pemh svt, t nadje, kter nezahanbuje a t lsky, kter veho trpliv ek.
TO NECH JE PI NS A TO NECH VEDE ESKOBRATRSK EVANGELICK SBOR DO P͊TCH LET.
V Hodslavicch 31.10.1997
Miroslav Merenda, kurtor
K lnku byl piloen soubor 'historie.doc' [62.976 KB].
Notice: Undefined offset: 59 in /home/eusers/e-hodslav/hodslavice.evangnet.cz/staticke/clanek.txt on line 13
Notice: Undefined variable: prvne in /home/eusers/e-hodslav/hodslavice.evangnet.cz/index.php on line 84