STRUČNÁ HISTORIE FARNÍHO SBORU ČCE V HODSLAVICÍCH

Existence vyznavačů evangelického křesťanství v Hodslavicích je doložena v zachovaných dokladech, které potvrzují, že již krátce po mučednické smrti Mistra Jana Husa se hodslavští občané hlásili k jeho odkazu a učení.

I přes zákaz jakékoli náboženské činnosti se hodslavští evangelíci shromažďovali tajně.

Teprve rok 1781 přinesl naději. Tohoto roku byl vydán císařem Josefem II. Toleranční patent. Tímto nařízením byla dána evangelíkům částečná svoboda. Nejdůležitější pro ně bylo to, že se již mohli veřejně shromažďovat i organizovat.

Hodslavští evangelíci uvítali tuto skutečnost s velkým nadšením. V krátké době se přihlásilo z Hodslavic a okolí na 900 duší. Tento počet daleko převyšoval podmínku, která stanovila počet 500, který byl potřebný pro založení samostatného farního sboru.

Hodslavský evangelický farní sbor byl tedy založen v roce 1782 jako jeden z prvních tří evangelických sborů na Moravě. Přijal název Evangelický farní sbor augsburského vyznání. Protože sbor byl poměrně veliký, bylo brzy dosaženo i svolení ke zřízení církevní školy.

První služby Boží nového sboru se konaly ve stodole Ondřeje Tomana č. 63 a konaly se tam až do doby vystavění dřevěného kostelíka. S jeho stavbou sbor také dlouho neotálel. Se stavbou se začalo již v r. 1783. Je škoda, že se nám nedochovala jeho podoba. Tento první toleranční kostelík vzal brzy za své, když byl předtím silně poškozen vichřicí. A tak bylo v r. 1813 přikročeno ke stavbě zděného kostela, který stojí až dodnes. Jeho stavba trvala šest let. Trvala proto tak dlouho, poněvadž to byla doba velmi nesnadná. Sbor byl velice chudý, prostředky na stavbu se sháněly velice těžce. Lid byl ožebračen napoleonskými válkami a byli to vlastně převážně ujařmení nevolníci.

Nový kostel byl postaven s malými okny, bez věže a bez zvonů. Musel být umístěn na vzdáleném místě od hlavní cesty a s vchodem od pole. Tak nařizovaly toleranční předpisy. Teprve revoluční rok 1848 přinesl větší náboženskou svobodu než dosud. Bylo dovoleno stavět kostely s velkými okny, věžemi i zvony. Toho bylo opět hodslavským sborem náležitě využito. A tak v roce 1850 bylo rozhodnuto přistavět ke kostelu věž a umístit v ní zvony.

Ze dřeva původního kostela se pak v roce 1820 postavila nová škola na Křižanově gruntě číslo 75. Od roku 1786 místo učitele zastával Jiří Palacký, otec Františka Palackého.

V Hodslavicích 31.10.1997

Miroslav Merenda, kurátor

SEZNAM KAZATELŮ FARNÍHO SBORU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V HODSLAVICÍCH

1.Ján Michalecz Myjavy1782-1785
2.Ondřej Lehotskýz Králové Lhoty1785-1788
3.Ondřej Slobodaz Pezinku1788-1794

Všichni tři byli Slováci. Jejich celková působnost ve sboru byla jen 12 let, tedy doba poměrně krátká. Naproti tomu další tři kazatelé zůstali v Hodslavicích celých 130 let!

Nejtrvaleji do dějin sboru se zapsal Jan Pilečka starší pocházející ze Vsetína, tedy první Moravan. Za něho byl postaven nynější zděný kostel. Dalším byl jeho druhorozený syn Jan Pilečka mladší. Po něm se stal hodslavským farářem opět Slovák Antonín Štúr ze Zemanského Podhradí.

4.Jan Pilečka st.ze Vsetína1794-1833
5.Jan Pilečka ml.1834-1883
6.Antonín Štúrze Zemianského Podhradí1884-1924
7.Hugo Krausez Valašského Meziříčí1924-1945
8.Josef Ondruchz Valašské Bystřice1945-1967
9.Jiří Řehákz Hrubé Vrbky1967-1982
10.Jan Nohavicaz Hošťálkové1982-1988
11.Mojmír Blažekz Horky u Olomouce1988-2003
12.Jiřina Kovářováz Hošťálkové2003-2007
13.Lubomír Červenkaz Hošťálkové2007-
14.Mária Jenčováz Jenkoviec2009-2014
TOPlist
TOPlist